4112 m

Mont Blanc

Jeden z nejfantastičtějších vrcholů v Alpách, s elegantním skalním pilířem na JZ a stejně tak vyřezanou ledovou hradbou na SV. Mezitím ve středu Peuterey hřebene se tyčí vrchol Breche Nord des Dames Anglaises. Na vrchol se vystupuje většinou během traverzu na Mont Blanc (jestliže pospícháte, přejdete jen jižní vrchol a ostatní dva obejděte). Kdokoliv, kdo se pustí do tohoto výstupu musí být velmi dobře připraven na tyto podmínky i fyzicky a musí mít zkušenosti pro tuto těžkou čtyřtisícovku. Přístup je komplikovaný, dlouhý a je zde nebezpečí pádu ledu a kamení a víc než dost prostoru pro možnost zabloudění. Sama hora je velká a komplikovaná a má závěrečný vrcholový hřeben ostrý jako nůž. Tento velmi dlouhý výstup vyžaduje velmi rychlý postup, a sestup je vždy komplikovaný a není nikdy bez rizika. Není to místo, kde by vás mělo postihnout špatné počasí. První vystoupil na Aiguille Blanche de Peterey v r.1885 Emile Rey, Ambros Supersaxo a Aloys Anthametten s H. Seymour King, kteří lezli SZ hřebenem cestou z Col de Freney a Col de Peterey. První traverz klasického Peuterey hřebene ve výstupu stranou Brenvy provedl v r.1893 Emile Rey, Christian Klucker,a César Ollier s Paulem Gussfeldt. Dnešní používaná cesta hřebenem s nástupem přes Freney Glacier byla objevena v r.1928 L. Obersteiner a K. Schreiner. S stěnu vylezli v r.1933 Renato Chabod a Aimé Grivel. J stěnu Punta Gugliermina přelezli v r.1938 nesmrtelný Giusto Gervasutti a G. Boccalatte. Mapy: IGN 3531 ET St. Gervais Institut Géographique National, 1:25000 Obtížnost: D+. Skalní lezení obt. III a II , místy IV, mix., zřídka lehké, sníh a led do 50°. Principielně těžké, ne v jednotlivých místech, ale spíše v délce a výdrži a změně požadavků. Z tohoto důvodu, je výstup jen pro plně trénované, zkušené horolezce a v pěkném a stálém počasí. Volí se zároveň s kompletním přechodem Mont Blancu. Námaha: Přístup k chatě 1000 mH (3 h), přístup k bivaku 1100 mH (4-7 h), výstup na vrchol od bivaku 700 mH (5-6 h), pokračování do Col de Peuterey 150 mH sestupu (2 h), sestup na Rocher Gruber a zpět k Monzino Hut 1650 mH sestupu a 150 mH výstupu (5-6 h) nebo alternativa pokračování na Mont Blanc vyžaduje dalších 850 mH (5-10 h). Nebezpečí:: Jsou zde všechna nebezpečí, se kterými se lze ve vysokých horách setkat - trhliny na velmi rozpraskaném ledovci, a jednotlivé problémy při ústupu . speciálně v ""dobrých"" podmínkách. Volné kameny na žebru 3V stěny, podchlazení na vrcholovém hřebeni v bouřce, laviny v Rochers Gruber při špatném počasí atd. Každý, kdo se do toho pustí, musí s tímto vším počítat. Hlavní problém spočívá v nebezpečí špatného počasí a z toho vyplývající povinnost ústupu. Ten vede obvykle dolů přes Rochers Gruber, je těžký, komplikovaný a nebezpečný (s nebezpečným výstupem do sedla Col de Innominata), nesmí se podcenit. Hodně jídla a plynu může zachránit život. Dvě skupiny horolezců mohou zvětšit bezpečnost při rychlém slanění v kritických místech. Estetické jako celek, vysoce příjemné pro ty kdo si vědí rady. Přístup k chatě: Autobusem nebo autem podél údolí Val Veni až do Cantine de la Visaille (1653 m). Přejděte hlavní potok do Chalets de Freney. Odtud se držte značené stezky přes veliké suťoviště a pak se držte vlevo (Z) od potoka tekoucího z Freney Glacier, přelezte nepevnou skálu s mnoha serpentinami. Závěrem se držte cesty s fixními lany. Nahoru přes tři schody do sedla Aiguille du Chatelet a k Chatě Monzino (2562 m, 60 I, pol. června do konce září). Příchod k bivaku: Od chaty na SV pod stěnu Aiguille Croux a výstup přes suť a sníh obloukem před Punta Innaminata. Od sněhového oblouku doprava (V) přes skály a nahoru do žlabu do sedla Col de lInnominata (3205 m, 2-3 h od chaty). Z druhé strany slanit dolů prudkým žlabem a jím sestoupit na Freney Glacier. Držte se dobrodružné cesty kličkující v labyrintu trhlin, a pak lezte sněhovým kuloárem spadajícím z Breche Nard. Jestliže je okrajová trhlina neschůdná nebo je-li akutní nebezpečí pádu kamení z Schneiderova kuloáru, jděte paralelně s hlavním kuloárem doleva pod Punta Gugliermina, kde je bezpečněji. Výše se držte levou (S) větví do zářezu (3470 m), vlevo nad ním je skrytý bivak Craveri nebo Dames Anglaises Bivouac Hut 3490 m. Výstup na vrchol hřebenem Peterey:: Nad zářezem prudce se zvedající palicí cestou vzhůru. Jděte doleva (Z) a lezte nahoru a dolů vyvýšenou stěnou, pak lezte krátkým komínem a jím, mimo římsu, přejděte nějakých 40 m (III a II) k malé plotně a k pěknému žlebu - kuloáru. Přelezte kuloár (III) k zářezu na sousední hřeben, doprava na nevýrazný vrchol. Dále jděte doprava nahoru rozdělujícím se žlebem (III) po 10 m pak lehkým polem podél prudce se zvedající vyvýšeniny. Krátce nahoru na hřeben, pak traverzujete doprava (strana Brenvy) přes suť a sněhová rozlámaná žebra, které jsou oddělené od ostatních sněhových žlabů. Třetí žebra je nejlepší, lezte jím přímo, vysoko nad křížením Brenva Glacier s občas drolivou skálou, až na konec zářezu hlavního hřebene (asi 100 m a trochu okolo Punta Gugliermina). Vystupujte hřebenem, pak sestupte doprava do výrazného zářezu před věží. Obejděte ji vzdušně zleva (IV). Potom jděte znovu po hřebeni a na jeho konci po širokém sněžném hřebeni na JV vrchol (4107 m, Pointe Seymour King). Na jeho druhé straně jděte dolů krátkým ostrým žlebem k ostrému sněžnému hřebeni. Traverzujte jím po ostrém okraji (velmi exponované) až k hlavnímu vrcholu (4112 m, Pointe Gussfeld) pokračujte na SZ vrchol (4104 m, Pointe Jones). Tyto dva vrcholy jsou často obcházeny - po Centrální straně Brenvy, SZ stranou Freney které mohou být velmi tvrdě zaledněny). Pohledy: Ohromující výhled na Freneyskou stěnu Mont Blancu naproti, a napravo je, zdánlivě méně divoká, stěna Brenvy. Jinak člověk má dostatek příležitostí přemýšlet jak daleké a prudké stěny ohromných výškových rozdílů tu všude jsou a jak by jeden mohl nejlépe utéct z tohoto místa. Sestup: Přímo po skalním ramenu vedoucím z vrcholu. Jděte prudce dolů od slaňovacího bodu v SZ stěně a nejlépe je slaňovat 40 m z nižších skal k čisté okrajově trhlině a odtud sestupujte do sedla Col de Peterey (3934 m). Nyní se musíte rozhodnout, zda -li pokračovat nahoru na Mont Blanc nebo jít dolů. To první je lepší. Pro další úsek jsou dvě možnosti (obě okolo 2-4 h). Nejprve doleva (Z) okrajem hřebene vedoucím k vrcholu Grand Pilier dAngle - zde bud krátký traverz níže vlevo, kde je hrana hřebene lehčí a pak přejít okrajovou trhlinu (často obtížná), a dosáhněte hřebene vpravo. Nebo druhou alternativou, která je delší - (150 m) traverz doleva a přímo na rampu , mix. lezení (pozor na padající kameny) až dosáhnete hřebene za věží Grand Pilier. Potom lezte hřebenem s převějemi a na závěr nahoru prudkým sněhovým nebo ledovým svahem (stěnou) na vrchol Mont Blanc de Courmayer s převějemi (velmi dlouhé a v špatném počasí rychle vražedné). Druhá možnost jít dolů je proveditelná v dobrých podmínkách, sestupem přes Freney Glacier a výlezem nahoru na Col Eccles, kde je bivak, v dobrém počasí však obvykle obsazený. Odtud sestupujte k chatě Monzino dolů přes Brouillard Glacier s mnoha trhlinami. Je to dobrá možnost ústupu pří špatném počasí, ale při novém sněhu je Freneyský ledovec náchylný k lavinám. Další sestupová cesta je přes Rochers Gruber, mezi Aiguille Blanche a nejvyšší ledovou stěnou ledovce Freney. Sestup začněte ze sedla JJZ na začátek sněhového hřebene (špatně se hledá za mlhy), jím dolů až do míst, kde je prudké sněhové a skalní žebro. Nejdříve sestupujte doleva (V) blízko skalního žebra v prudkém sněhu až do míst, kde prudce žebro klesá. Nad tímto místem přejděte přes skály doprava. Nyní slaňujte, držte se vpravo a používejte několik malých traverzů vedoucích dolů na Freney Glacier. Sestupujte přes velmi trhlinový svah až pod sedlo Col delInominata, na které se dostanete velmi prudkým žlebem (těžké). Na druhé straně je lehký sestup vedoucí k chatě Monzino. Jestliže je sestup přes Rochers Grer podle vašeho mínění příliš nebezpečný, bivakujte v záhrabu až do změny počasí. Sousední vrcholy: Stranou je zřídka lezený vrchol (4112 m, Pointe Gussfeld), je zde také SZ vrchol 4104 m Pointe Jones) a obvykle lezený J vrchol (4107 m, Pointe Seymour King). Na J je krásný vrchol Punta Gugliermina (3893 m). Ostatní výstupové cesty: S stěna (TD, pouze ledová stěna průměrně 52°, místy 55°, 800 mH, 5-7 h od paty) Punta Gugliermina J stěna (TD+, skalní lezení stále V+ a V, místy VI A1, 600 mH, 11-16 h od Rifugio Monzino).

Průvodce vytvořil Láďa Hejkal.

Mapa