Lezení v řeckém Leonidiu
| autor: Anežka
Leonidio
Holky vyrazily společně s velkou partou přátel do malebného, historického městečka Leonidio,které se n
achází přibližně tři a půl hodiny jízdy od Atén. Leonidio leží v údolí na východním pobřeží poloostrova Pelopones. Poloostrov je velmi hornatý a už při jízdě z Atén se vám ukazují výhledy na skalní masivy a hory, které zde dosahují výšky až 2 400 m n. m. Nejvíce cest se v Leonidiu začalo vrtat v roce 2013. Nyní zde nalezneme přes 70 sektorů s cestami všech obtížností i délek. K většině sektorů vedou celkem dlouhé strmé nástupovky. Ty ale stoprocentně stojí za krásné výhledy na moře, blízké i vzdálené hory a také na městečko v údolí. Po cestě ke skalám nikdy nebudete sami, vždy potkáte alespoň jednu kozu.
Spaní
První noc nemohly Vendy s Anežkou strávit nikde jinde než na letišti, přece jen to jsou stále studentky a šetří, kde mohou. Hned další noc byla ale o dost luxusnější. V Leonidiu na ně čekali kamarádi, kteří zde žili už víc než měsíc. V domě kousek od centra městečka a také kousek od nejbližšího sektoru se během tohoto měsíce vystřídalo přes 25 český lezců. Nejlepší byla na tomto ubytování terasa, ze kterého byl krásný výhled na skály. A bylo z ní také možné poslouchat horolezce, kteří na sebe při lezní vícedélek volali pokyny. Na terase spolu všichni lezci jedli, protahovali namožené svaly nebo hráli karetní hry. Při trávení času na terase nikdy nesměly chybět čerstvé pomeranče ani červené víno. Pro druhou polovinu výpravy vybraly ještě luxusnější ubytování. Spalo se na parkovišti u pláže. No je něco luxusnější než poslouchat při usínání šumění vln a po probuzení se protahovat s východem slunce nad mořem? Večeřet jídlo, uvařené ve starém ešusu, schované před větrem za pneumatikou nebo chladit své namožené tělo ve večerním prázdném moři? Anežka s Vendy měly během celé výpravy štěstí na počasí, takže usínání pod hvězdami bylo samozřejmostí.
A konečně to lezení
Jak už bylo napsáno výše v Leonidiu je více než 70 lezeckých sektorů, vybrat si tedy nebylo vůbec snadné. Kamarádi, se kterými se tu holky setkaly, zde lezli již víc než měsíc, a proto jim doporučili, kam vyrazit. K sektorům to sice chvilku trvá, ale alespoň máte zahřátí za sebou. Přímo nad městečkem se tyčí dvěstěmetrová stěna, která je hlavně při východu slunce nádherně rudá. V této stěně se nachází oblasti Kokkinovrachos Main, Kokkinovrachos Hospital, Olympos, Blasphemia, Jupiter, Mars a Phobos, všechny tyto sektory jsou pěšky dostupné. Vendy s Anežkou si v těchto oblastech vybraly sektory Rocspot, Hospital a Douvari, skála zde nebyla příliš ostrá a cesty dobře odjištěné. V dochozí vzdálenosti byla také krásná šestidélka Mignonette, nejtěžší délky jsou klasifikované jako 5c, tato cesta je tedy vhodná i pro méně zkušené. Sektory Cave of Panagia a Mad Wall jsou kousek od sebe a je z nich nádherný výhled na moře a nástup není tak dlouhý, jen v některých cestách je skála ostřejší. Nejvíce se holkám líbilo v sektoru Bella Vista, který měly sami pro sebe a obě holky zde vylezly své nejtěžší cesty celé dovolené. Navštívily i další sektory, ale za tak krátký čas opravdu nebylo možné stihnout všechny.
Doporučení na cestu do Leonidia
Píšeme tu o tom poněkolikáté, ale určitě doporučujeme dobré nástupové boty, suchá kamenitá půda dosti sjíždí.
Nebojte se stopovat (ale samozřejmě buďte opatrní), nám většinou zastavilo hned první nebo druhé auto. Nejsme si jisté, jak je to vhlavní sezóně, ale teď to šlo parádně.
Téměř všechny sektory směřují na jih, pokud vyrazíte do Leonidia v teplejším období, myslete na to. I teď v únoru bylo kolem poledne jen na kraťasy a tričko s krátkým rukávem.
Moc se nám líbilo zpracování lezeckého průvodce LEONIDIO & KYPARISSI CLIMBING GUIDEBOOK (2023).
Každé pondělní dopoledne probíhají v Leonidiu trhy. Seženete na nich velmi levné ovoce, zeleninu, ryby, oříšky, bylinky a koření, olivové oleje nebo medy.