Průvodce

4241 m

Walliské Alpy

Nejmohutnější čtyřtisícovka z hřebene mezi údolím Saaa a Matter je Durrenhorn. Ve famózním traverzu celého hřebene Nadelgrat je prvním nebo posledním vrcholem. Ve výstupu tento vrchol sám a sobě vyžaduje velmi. dlouhý přístup. Z tohoto důvodu, je lepší kombinace zahrnující výstup i na Hahbergharn, Stecknadelhorn (který lze jinak stěží slézt) a velkou dominantu Nadelhorn. První výstup tam i zpět na chatu Domhutte provedl v 1892 velmi známí engadinský vůdce Christian Klucker. První traverz od Lenzspitze po Galenjach přes Galengrat, dokončil v 1895 Adrian Mazlam s velmi známým vůdcem Josef Knubel. První samostatný výstup na Durrenhorn uskutečnil Albert Frederick Mummery (zemřel později v 1895 na Nanga Parbat) a William Penhall se silnými švýcarskými vůdci Alexander Burgener a Ferdinand Imseng v září 1879. Hohberghorn vylezl R.B.Heathcate s Franz Biner (Weisshorn-Biner), Peter Perren a Peter Taugwalderalder v 1869, výstup na Stechnadelharn uskutečnil v srpnu 1887 Oscar Eckenstein (pozdější konstruktér maček) a Matthias Zurbriggen (později slezl Acancaguu. Tento traverz stojí za to pro svůj expediční charakter. Jestliže jednou začnete cestu na Nadelhornu (start z chaty Mischabel) na jasně střiženém SV hřebenu ležícím v kouzelném ranním svítání, musíte dosáhnout poslední vrchol před setměním. Zklamáním jsou tak trochu následující vrcholy a únavné zakončení návratem přes měknoucí ledovec Ried. Jestliže chcete tůru podniknout v opačném směru, jděte brzy po ledovci Ried, dokud je zmrzlý. Výstup na Durrenhorn je v ranním slunci strašný. Později vzdušný a stále více pevný hřeben na Nadelharn poskytuje vzrušení. Sestup přes SV hřeben může být měkký, ale výhodou je jeho přehlednost a nestoupavost (pozor za snížené viditelnosti) pro konec dne. Přirozeně, tyto výhody i nevýhody jsou důležité pro plánování výstupu na chatě. Počasí musí být pro tento dlouhý a odlehlý traverz hřebene velmi stabilní. Populární, kratší verze hřebene se vyhýbá návratu ledovcem Ried traversem Nadelharnu k Hohberghornu a návratem přes Nadelhorn. Tento směr vynechává lezení na Durrenharn. Mapy: SLK 5006 Composite Matterhorn-Mischabel National Map of Switzerland, 1:50000 SLK 1328 Randa National Map of Switzerland, 1:25000 Obtížnost: AD. Hlavní obtížnost cesty obvykle leží ve výstupu prudkým kuloárem na sedla Hohbergjoch (zvláště v pozdním létě, častá velká okrajová trhlina, při špatném sněhu nebo ledu je možnost se kuloáru vyhnout přes volné skály na jeho severní straně. Na hřebenu mezi Durrenharnem a Nadelhornem místy II+, jinak II- a I, mix, částečně také sněhový hřeben. Sestup SV hřebenem Nadelhornu je II- a I, mix. Námaha: Výstup k chatě představuje strašných 1550 mH (4-5 h v slunném půldni) přímo ze SaasFee nebo lanovkou na Hannigalpe, 2349 m, odtud ještě 1000 mH (3-4 h). Výstup na vrchol Durrenharnu oklikou přes Ulrichshorn a Riedpass představuje 1000 mH (4-5 h) nebo přímější přístup ze sedla Windjoch přes kuloár Hohbergjoch 600 mH, ale na této cestě mohou být trhliny. Z Hohbergjoch na Nadelhorn je to 500 mH výstupu (3-4 h). Sestup z Nadelhornu na chatu je 1000 mH (2 h). Nebezpečí: Oba ledovce Hahbalm a Ried jsou plné nepříjemných trhlin, ale při použití okliky přes Ulrichshorn a Riedpass nejnepříjemnější trhliny obejdete. Při výstupu na Hohbergjoch je možnost pádu kamení. Dejte si pozor na převěje na hřebeni. Nádherné scény v působivém hřebeni jsou jedny z nejlepších v Západních Alpách. Výstup na vrchol se závěrem přes Nadelhorn: Lezte na sedla Windjoch 3850 m (1 h od chaty Mischabel). Odtud je v dobrých podmínkách přímý přístup do kuloáru Hohbergjoch. Traverzujte prudce horním ledovcem Ried. Zde je nejlépe lézt co nejkratší vzdálenosti směrem k viditelnému Nadelhornu, nad výraznou ledovou stěnu vedoucí k patě kuloáru. (Nebo alternativně oklikou, ale lehčeji přes JZ hřeben Ulrichshornu, 3925 m a SV na sedlo Ridlepass.) Nyní traverzujte západně přes široký plochý základ ledovce Ried Glacier k patě kuloáru Hohbergjoch jižně od Durrenhornu. Přejděte přes často problematickou okrajovou trhlinu a buď lezte sněhem 45° nebo se držte skal napravo vedoucích od kuloáru přímo do sedla Hohbergjoch (3916 m, 4-5 h od chaty Mischabel). Ze sedla na Durrenhorn (4035 m) můžete použít k rychlému vylezení rozlámané skály JV hřebene (II a I) i k návratu na Hohbergjoch (1 h). Nyní lezte hřebenem JV, přes první skály, pak nahoru širokým sněhovým hřebenem ke skalní vyvýšenině. Obejděte jí zleva nebo přelezte přímo (II) a sledujte sněhový hřeben vedoucí k vrcholu Hohberghorn (4219 m). Pokračujte VJV po sněžným hřebenu dolů do sedla Stecknadeljoch (4112 m, 2 h od Hohbergjoch). Skalnatý vrcholový hřeben přejděte doprava nad vyvýšeným hrbolem (II- a I) přímo k méně výraznému vrcholu Stecknadelhorn (4241 m, 2-3 h od Hahbergjoch). Sestupte přes skály do sněžného sedla a přes sněhový hřeben k věži. Přelezte ji přímo (II+) nebo ji obejděte (často holý led) přímo ke sněžnému zářezu za ní. Odtud potom krátce dále na SV hřeben a na vrchol Nadelhorn (4327 m, 3-4 h od Hohbergjoch). Pro sestup viz.popis Nadelharn. Ostatní výstupové cesty: Kompletní přechod hřebene Nadelgrat od chaty Domhutte přes Lenzspitze a Nadelhorn a k Durrenhornu (AD, navázané expediční dny, nebo více) S hřeben Durrenhornu od Galenjoch (AD, III a II, lámavě, dlouhý přístup nebo sestup, pro nenasytné i traverz Nedelgratu). SV stěna Hohberghornu (AD, 350 mH, více než 50° led ) Hohberghorn anebo Stecknadelhorn od západu (PD, 5 h od cesty z Domhutte na Festijoch, přes Hohberg Glacier a kuloárem na Stechnadeljoch (odpoledne padající kamení) je technicky lehký, ale neobvyklý přístup. DüRRENHORN - Přechod hřebene Nadelgrat od sedla Dürrenjoch celkový čas: 12h Místy těžká hřebenovka (PD), celkem 10-12h od chaty Mischabel a zpět. Hlavní obtíže při výstupu strmým kuloárem na Hohbergjoch (hlavně koncem léta), skalní a miksové úseky I-II. Od chaty Mischabel (3340 m) stoupáme na sedlo Windjoch (3850 m) 1h 30-2h. Odtud je dalším postupným cílem sedlo Dürrenjoch. Jsou-li dobré sněhové podmínky na ledovci Riedgletscher, lze postupovat přirozenou cestou. Ze sedla Windjoch sestoupíme přímo na ledovec v severním směru a asi ve výšce 3600 m (na úrovni skalní ostrohy po levé straně) stáčíme velkým obloukem postup na západ k základně kuloáru vedoucího do sedla Dürrenjoch, 2-3h. V případě odkrytých trhlin pod sedlem Windjoch lze z tohoto sedla vystoupit na nedaleký vrchol Ulrichshorn (3925 m) a odtud sestoupíme na sedlo Riedpass (3565 m) a odtud přejdeme ledovec Riedgletscher na západ ke kuloáru pod Dürrenjoch. Dále vylezeme otevřeným, širokým firnovým žlebem (45-50 st.) nebo skalním žebrem po pravé straně na sedlo Dürrenjoch, 1h. Ze sedla vystoupíme JV skalním hřebenem na vrchol Dürrenhorn (4035 m), PD, skála relativně solidní, 30 min. Následuje přechod na sousední vrchol Hohberghorn. Zpočátku postupujeme skalním hřebenem (II), 15 min. Následující širší sněhový hřeben nás dovede ke skalnímu výšvihu, který obejdeme po sněhu z levé strany. Nejsou-li dobré sněhové podmínky, potom musíme výšvih přelézt přímo (II+). Z vrcholu výšvihu firnovým hřebenem vylezeme na vrchol Hohberghorn (4219 m), 1h-1h 30, odkud krátce sejdeme na sedlo Hohbergjoch. Z tohoto sedla lze lehce (F+) sestoupit vpravo po pravé straně výrazného žlebu po volných skalách na ledovec Hohberg a přes sedlo Festijoch se lze dostat na chatu Domhütte, 3 hod ze sedla Hochbergjoch. Pokračujeme nyní dále ze sedla Hochbergjoch po hřebenu. Rozrušeným skalním hřebenem se dostaneme na následující vrchol Stecknadelhorn (4241 m). Policemi zprava obcházíme hroty a zuby na ostří hřebenu, PD+, 30 min. Z vrcholu sejdeme strmými, ale snadnými skalkami na vodorovný sněhový úsek. Na následující skalní věž lezeme přímo (II) a za ní slezeme do sněhového zářezu. Nyní mírně vlevo, přes široké sněhové žleby a skalní plotny dosáhneme SV hřebene, po kterém vystoupíme na blízký Nadelhorn (4327 m), 45 min - 1h. Sestup na chatu Mischabel SV hřebenem a přes sedlo Windjoch, 3h.