| 4327 m |  |
Walliské Alpy
Nejmohutnější čtyřtisícovka z hřebene mezi údolím Saaa a Matter je Durrenhorn. Ve famózním traverzu celého hřebene Nadelgrat je prvním nebo posledním vrcholem. Ve výstupu tento vrchol sám a sobě vyžaduje velmi. dlouhý přístup. Z tohoto důvodu, je lepší kombinace zahrnující výstup i na Hahbergharn, Stecknadelhorn (který lze jinak stěží slézt) a velkou dominantu Nadelhorn. První výstup tam i zpět na chatu Domhutte provedl v 1892 velmi známí engadinský vůdce Christian Klucker. První traverz od Lenzspitze po Galenjach přes Galengrat, dokončil v 1895 Adrian Mazlam s velmi známým vůdcem Josef Knubel. První samostatný výstup na Durrenhorn uskutečnil Albert Frederick Mummery (zemřel později v 1895 na Nanga Parbat) a William Penhall se silnými švýcarskými vůdci Alexander Burgener a Ferdinand Imseng v září 1879. Hohberghorn vylezl R.B.Heathcate s Franz Biner (Weisshorn-Biner), Peter Perren a Peter Taugwalderalder v 1869, výstup na Stechnadelharn uskutečnil v srpnu 1887 Oscar Eckenstein (pozdější konstruktér maček) a Matthias Zurbriggen (později slezl Acancaguu. Tento traverz stojí za to pro svůj expediční charakter. Jestliže jednou začnete cestu na Nadelhornu (start z chaty Mischabel) na jasně střiženém SV hřebenu ležícím v kouzelném ranním svítání, musíte dosáhnout poslední vrchol před setměním. Zklamáním jsou tak trochu následující vrcholy a únavné zakončení návratem přes měknoucí ledovec Ried. Jestliže chcete tůru podniknout v opačném směru, jděte brzy po ledovci Ried, dokud je zmrzlý. Výstup na Durrenhorn je v ranním slunci strašný. Později vzdušný a stále více pevný hřeben na Nadelharn poskytuje vzrušení. Sestup přes SV hřeben může být měkký, ale výhodou je jeho přehlednost a nestoupavost (pozor za snížené viditelnosti) pro konec dne. Přirozeně, tyto výhody i nevýhody jsou důležité pro plánování výstupu na chatě. Počasí musí být pro tento dlouhý a odlehlý traverz hřebene velmi stabilní. Populární, kratší verze hřebene se vyhýbá návratu ledovcem Ried traversem Nadelharnu k Hohberghornu a návratem přes Nadelhorn. Tento směr vynechává lezení na Durrenharn.Mapy: SLK 5006 Zusammensetzung Matterhorn-Mischabel Landeskarte der Schweiz, 1:50000 SLK 1328 Randa Landeskarte der Schweiz, 1:25000 Obtížnost: AD. Hlavní obtížnost cesty obvykle leží ve výstupu prudkým kuloárem na sedla Hohbergjoch (zvláště v pozdním létě, častá velká okrajová trhlina, při špatném sněhu nebo ledu je možnost se kuloáru vyhnout přes volné skály na jeho severní straně. Na hřebenu mezi Durrenharnem a Nadelhornem místy II+, jinak II- a I, mix, částečně také sněhový hřeben. Sestup SV hřebenem Nadelhornu je II- a I, mix. Námaha: Výstup k chatě představuje strašných 1550 mH (4-5 h v slunném půldni) přímo ze SaasFee nebo lanovkou na Hannigalpe, 2349 m, odtud ještě 1000 mH (3-4 h). Výstup na vrchol Durrenharnu oklikou přes Ulrichshorn a Riedpass představuje 1000 mH (4-5 h) nebo přímější přístup ze sedla Windjoch přes kuloár Hohbergjoch 600 mH, ale na této cestě mohou být trhliny. Z Hohbergjoch na Nadelhorn je to 500 mH výstupu (3-4 h). Sestup z Nadelhornu na chatu je 1000 mH (2 h). Nebezpečí: Oba ledovce Hahbalm a Ried jsou plné nepříjemných trhlin, ale při použití okliky přes Ulrichshorn a Riedpass nejnepříjemnější trhliny obejdete. Při výstupu na Hohbergjoch je možnost pádu kamení. Dejte si pozor na převěje na hřebeni. Pohledy: Nádherné scény v působivém hřebeni jsou jedny z nejlepších v Západních Alpách. Výstup na vrchol se závěrem přes Nadelhorn: Lezte na sedla Windjoch 3850 m (1 h od chaty Mischabel). Odtud je v dobrých podmínkách přímý přístup do kuloáru Hohbergjoch. Traverzujte prudce horním ledovcem Ried. Zde je nejlépe lézt co nejkratší vzdálenosti směrem k viditelnému Nadelhornu, nad výraznou ledovou stěnu vedoucí k patě kuloáru. (Nebo alternativně oklikou, ale lehčeji přes JZ hřeben Ulrichshornu, 3925 m a SV na sedlo Ridlepass.) Nyní traverzujte západně přes široký plochý základ ledovce Ried Glacier k patě kuloáru Hohbergjoch jižně od Durrenhornu. Přejděte přes často problematickou okrajovou trhlinu a buď lezte sněhem 45° nebo se držte skal napravo vedoucích od kuloáru přímo do sedla Hohbergjoch (3916 m, 4-5 h od chaty Mischabel). Ze sedla na Durrenhorn (4035 m) můžete použít k rychlému vylezení rozlámané skály JV hřebene (II a I) i k návratu na Hohbergjoch (1 h). Nyní lezte hřebenem JV, přes první skály, pak nahoru širokým sněhovým hřebenem ke skalní vyvýšenině. Obejděte jí zleva nebo přelezte přímo (II) a sledujte sněhový hřeben vedoucí k vrcholu Hohberghorn (4219 m). Pokračujte VJV po sněžným hřebenu dolů do sedla Stecknadeljoch (4112 m, 2 h od Hohbergjoch). Skalnatý vrcholový hřeben přejděte doprava nad vyvýšeným hrbolem (II- a I) přímo k méně výraznému vrcholu Stecknadelhorn (4241 m, 2-3 h od Hahbergjoch). Sestupte přes skály do sněžného sedla a přes sněhový hřeben k věži. Přelezte ji přímo (II+) nebo ji obejděte (často holý led) přímo ke sněžnému zářezu za ní. Odtud potom krátce dále na SV hřeben a na vrchol Nadelhorn (4327 m, 3-4 h od Hohbergjoch). Pro sestup viz.popis Nadelharn. Ostatní výstupové cesty: Kompletní přechod hřebene Nadelgrat od chaty Domhutte přes Lenzspitze a Nadelhorn a k Durrenhornu (AD, navázané expediční dny, nebo více) S hřeben Durrenhornu od Galenjoch (AD, III a II, lámavě, dlouhý přístup nebo sestup, pro nenasytné i traverz Nedelgratu). SV stěna Hohberghornu (AD, 350 mH, více než 50° led ) Hohberghorn anebo Stecknadelhorn od západu (PD, 5 h od cesty z Domhutte na Festijoch, přes Hohberg Glacier a kuloárem na Stechnadeljoch (odpoledne padající kamení) je technicky lehký, ale neobvyklý přístup. NADELHORN - z chaty Mischabel SV hřebenem: celkový čas: 4h Místy těžká lezecká cesta (PD), 990 m převýšení. Od chaty Mischabel (3340 m) stoupáme nahoru skalním hřebenem až do výšky asi 3620 m, 45 min. Zabočíme lehce vpravo a pohodlně sestoupíme na ledovec Hohbalmgletscher. Následně přejdeme ledovec směrem k severu. Vystoupíme velmi strmým firnovým svahem (pozor na trhliny), držíme se pravé strany poblíž svahů Ulrichshornu, následně stočíme cestu vlevo nahoru na sedlo Windjoch (3850 m), 1h 30 - 2h. Ze sedla postupujeme zpočátku širokým, později rychle se zužujícím sněhovým hřebenem. Výše přes skalní výšvihy (některé lze obejít zprava), později přímo hřebenem až na vrcholovou kopuli, zde lehce stočíme vlevo na vrchol. Sestup tou samou cestou na sedlo Windjoch a na chatu Mischabel.