Průvodce

4478 m

Walliské Alpy

mapy: SLK 5006 Composite Matterhorn-Mischabel National Map of Switzerland, 1:50000 SLK 1347 Matterhorn National Map of Switzerland, 1:25000 Příjezd Autem z ČR nejlépe přes Plzeň – Železná Ruda – Degendorf – Landshut – München – Lindau – Bregenz – Feldkirch – Vaduz – Chur – Oberalpass – Andermatt – Furkapass – Brig – Visp – Täsch. Celkem z Plzně přesně 800 km a tak 9 hodin jízdy. Výchozí středisko Zermatt nádherné malebné městečko s výhledem na Matterhorn leží ve výšce 1.616 m.n.m.. Do tohoto centra je až na výjimky zakázán vjezd automobilům se spalovacím motorem. Je třeba tedy kalkulovat s přesunem z Täsche po vlastní ose, zubačkou nebo taxikem. Ceny jsou následující. Täsch – Zermatt taxi 5,- CHF na osobu (musíte ale smlouvat) Täsch – Zermatt zubačka 7,80 CHF na osobu Täsch je posledním místem, kam se dá zajet autem. Vedle nádraží, se za řekou nachází ideální kemp, kde je možné nechat třeba i jen auto za 5,- CHF na den. Vyspíte se zde za 10,- CHF. Každé ráno v 7:00, 8:00, 9:00 a 10:00 odjíždí od recepce Taxi bus do Zermattu za 5,- CHF na osobu a zde smlouvat nemusíte. Přístup na chatu Hörnli Nejjednodušší varianta, která je i zároveň nejméně únavná, je samozřejmě využití lanovky Zermatt – Schwarzsee přes Furi a Furg. Cena lanovky Zermatt – Schwarzsee je 20,50 CHF (v Täschi v Kempu za 17,50 CHF) Cena lanovky Zermatt – Schwarzsee – Zermatt stojí v kempu 28,- CHF Tak se dostanete přímo pod tupou hranu vašeho cíle, do výšky cca 2.600 m.m.. Zbývá cca 600 výškových metrů pohledově vděčného, jednoduchého výstupu na chatu Hörnli (3.260 m.n.m.), kde jsou ideální možnosti noclehu, vaření a vůbec všeho. Vlevo, kousek pod chatou, se nachází místo pro stany. Kempujte prosím výhradně zde, jelikož ostatní vhodná místa jsou ochranným pásmem vodního zdroje pro chaty Belvedere a Hörnli. Nocleh na Chatě stojí pro člena AV 26,- CHF. Jsou akceptovány i karty ČHS. Pivo 0,33 5,- CHF Kafe 6,- CHF Čaj 3,- CHF Aklimatizace Tato by měla být vždy provedena, i když je výstup plánován na jeden den. Aklimatizujte dostatečnou dobu výstupy na jiné vrcholy. Denní převýšení by mělo být více než 1.500 výškových metrů a aklimatizační výška by měla dosáhnout minimálně 4.000 m.n.m. Až vám bude na hřebeni špatně a nebudete moci dýchat, je zaděláno na průšvih. Nepodceňte to. Nástup: Od chaty Hörnli se jde přímo po hřebeni přes malé sněhové pole k sošce Madonny svírající v náručí malé dítko. Vpravo od ní je nástup (fixní lano) 5 minut od chaty. Den před výstupem Pokud cestu neznáte, nebo nejste s někým, kdo ji zná, je dle mne nezbytné absolvovat prohlídku spodní části hřebene. Za prvé budete vědět kudy cesta vede a jaké má nástrahy, a za druhé půjdete ráno za svitu čelovek. Doporučuji vystoupit do výšky 3.600 m.n.m., do úrovně 3. kuloáru. Výstup hřebenem Hörnli AD-, III UIAA, fixní lana ocelové tyče Celý výstup se uskutečňuje metodou průběžného postupu. První výšvih vás přesvědčí o tom, že to bude náročné. Pomocí fixního lana se překoná asi 10 metrů výšvihu a traverzuje se doleva, do lehčích partií. Suťové pole je vpravo ohraničeno hřebenem. První malou věžičku obejděte zleva, nelezte na ní. Překonáváte první kuloár. Následují skalní stupně na temeni druhé věže, která se oblézá opět vlevo. Obtížnost do II+. Překonání druhého kuloáru je bez problémů. Celou dobu se zatím pohybujete poměrně daleko od hřebene, který je od vás i 25 metrů napravo. Možnosti přírodního jištění jsou vcelku dobré, skoby a nýty v těchto místech nejsou. Ani nejsou potřeba. Místy se dá jít i bez jištění. Každý podle svého uvážení. Následuje poměrně vysoký skalní pás nad třetím, největším kuloárem. Pás se jmenuje Gelbes Band a je třeba jej překonat zleva malou stěnkou. Další postup směřuje přímo k veliké věži pod níž jsou zbytky staré chaty (3.818 m.n.m.). Tato věž se obchází opět zleva. Bezproblémové skalní úseky vás dovedou plotnami a pásy až do Malé Mosleyplatte III- přímo nad ní je chata Solvay (4.003 m.n.m.). Doposud jste absolvovali cca 3 hodiny výstupu. Velká Mosleyplatte III- vás nasměruje přímo na hřeben. Přes kamenné bloky a stupně se ocitnete pod Roter Turm, kterou je třeba obejít zleva. Následuje výstup po hřebeni k ramenu Schulter. Zde je terén poměrně nepříjemný, led a sníh, tyče pro slanění. Následuje krátký sněhofirnový hřeben, kterým se navalíte pod vrcholové partie, již v severní stěně. opět je vhodné postupovat po hřebeni nebo v jeho blízkosti. Tato část se jmenuje Dach a již brzy pomocí nebo bez pomoci fixních lan dosáhnete švýcarského vrcholu. Na italský vrchol s křížem se dostanete překonáním téměř vodorovného sněhového hřebene. Obtížnost AD- nebo chcete-li G7 v Bernské klasifikaci 1220 výškových metrů. Jedná se o jednu z nejobtížnějších normálních výstupovek na vrchol vyšší než 4.000 m.n.m. Obzvláště únavná záležitost s nutností neustálé koncentrace. V dolních partiích je hledání cesty poměrně obtížné a ze správné cesty sejdete natotata. To platí pro výstup i pro sestup. Možnost ústupu a úkrytu Možnost ústupu je nulová, tedy neexistuje. To, kam vylezete, musíte stejnou cestou absolvovat zpět. V případě náhlé změny počasí znemožňující sestup, je dostatečnou možností chata Solvay, ležící ve výšce 4.003 m.n.m., přímo na hřebeni. Kapacita 10 míst, solární rádio pro nouzové spojení s Bergrettung a Air Zermatt. Podotýkám, že se jedná o nouzovou bivakovací chatku. Není tedy dobré s touto útulnou kalkulovat při plánování výstupu. Dokonce je to zakázané. Je totiž krajně nevhodné, když za bouřky na Solvay natraverzují ze severní stěny dvě totálně vodvařené a zmrzlé dvojky a naleznou tam bandu Čechů při rozkroji a rozhovoru o tom, jak to bude zejtra brnkačka. Takhle ne !!! Taky by jste mohli ráno dostat od nějakýho matadora jednu řádnou do rypáku. Sestup Sestup vede stejnou cestou a pro unavené bývá i delší časovou záležitostí. Ve spodních partiích je cesta opravdu jen těžce rozpoznatelná. Proto velký pozor a hlavně neustálá koncentrace. Časový harmonogram Ráno se na chatě vstává ve 3:30 a od toho odvíjejte veškerou vaši činnost. Pokud budete chtít vstát ve 2:00 a vzbudíte ostatní, budou reptat a tu hodinu a půl už neprospí. Ve 4:00 se odchází od chaty. Výstup 4:00 – 11:00 Sestup 12:00 – 17:00 5 hodin Uvedené časy jsou orientační a doporučené. Jsou velmi závislé na vaší kondici a podmínkách na hřebeni. Obecně platí jediná zásada: Do 12:00 na vrcholu. Vybavení Bezpodmínečně musíte mít s sebou : Lano – bohatě stačí 30 metrů (pro jištění dvojice) Sedák - nejlépe v kombinaci s prsákem Helma - jen idiot tohle poleze bez helmy (a do hlavy šutrem dostane) Mačky Cepín – stačí jeden, lehčí Smyčky – cca 10 kusů různých délek a průřezů Karabiny – nebo expresky Frendy - velikost 3,4,5 občas se hodí, ale nejsou nezbytné Osma - nebo jiné jistítko HMS - minimálně 2 + nějakou tu volnou karabinu se zámkem Šplhadélko - Tibloc, prusíky, ... standardní výbava každého, pro případnou záchranu, atd. ... Čelovka - nastupuje se za tmy a mnohdy se i za tmy sestupuje, náhradní baterka Boty - kvalitní boty, které nepromoknou, ale zároveň se v nich dá slušně lézt Rukavice - po celou dobu výstupu máte buď ruce ve sněhu nebo na kameni Oblečení - zde je jasné, že to nesmí být žádný Vietnam. Důležité je i rezervní oblečení, nepromokavá bunda atd. Jídlo Pití - minimálně 1,5 litru na osobu Krém - slunce dokáže hodně znepříjemnit dlouhý výstup Důležitá upozornění Pokud nejste pojištěni u společnosti Air Zermatt tak si toto pojištění rychle obstarejte. Dá se sjednat buď v Alpincentru v Zermattu (na hlavní třídě) nebo přímo na chatě Hörnli. Doporučuji první variantu, protože, co když na Hörnli zrovna nebudou mít ty složenky. Pojištění stojí 20,- CHF na týden a 30,- CHF na rok a zahrnuje náklady na záchrannou akci, první pomoc a hospitalizaci do 15-ti dnů. Pojištění platí nejen pro celou oblast Mattertalu, tedy i třeba na Monte Rosu, ale pro cizince po celém území Švýcarska. Pro ilustraci uvedu příklad. Kamarád se někam zřítí a vy se psychicky složíte. Kamaráda najdou, vyprostí a odvezou ho vrtulníkem. Poté stahnou z hory i vás, protože sami to nejste schopni sejít. Všechno dobře dopadne, ale již na vás čekají dvě složenky, každá ve výši 3.000,- CHF a to jen za práci horské služby a vrtulníku. Prostě bez pojištění na to zapomeňte. Apeluji na vás dále, chovejte se všude slušně. Pověst nás, Čechů, je všude hodně pošramocená a máme co napravovat. Pokud se jedna mladá šestnáctiletá holka snaží uklidit po dvaceti Japoncích, bude jí to trvat hodinu. Když jí pomůžete, bude to mít za 3 minuty a eště si k vám sedne a něco se třeba dozvíte. Stejné je to s chatařem, který sám rve těžké lavičky z terasy, když předtím vysel pod vrtulníkem a zachraňoval horolezce ve východní stěně. Ostatní výstupové možnosti Jihozápadní hřeben Liongrat AD III fixní lana 9 hodin Severozápadní hřeben Zmutt D IV- led do 50° 9 hodin Jihovýchodní hřeben Furg D+/TD IV lezení 12 hodin Severní stěna TD V klasika 12 hodin Zermatt - Schwarzsee - chata Hörnli celkový čas: 5h Mírně těžká turistická cesta (T2), 1650 m výstupu. Z Zermattu jdeme po západním břehu potoka Mattervispa až k soutoku s potokem Zmuttbach. Pokračujeme asi 600 m po potoku k můstku, přejdeme na druhý břeh a dojdeme k budovám Zum See (1763 m). Pokračujeme vpravo ve směru Staffealp, ale na prvním rozcestí jdeme vlevo strmou stezkou přes les k hotelu Hermettji (2027 m). Serpentinami přes horské louky dojdeme k jezeru Schwarzsee (2582 m), 2-3h. Lze sem vyjet i lanovkou z Winkelmatten, který leží na jižním okraji Zermattu (v 1997 - 18,50 CHF nahoru). Pokračujeme stezkou vedoucí na západ přes travnaté výšvihy do tmavého skalního hřebene Hirli (2889 m), po něm nahoru v četných zákrutách na rameno, kde stojí hotel Belvedere a chata Hörnli. MATTERHORN - SV hřeben - Hörnligrat z ch. Hörnli celkový čas: 6h Dost těžká cesta (AD-), místy III, krátké úseky II, sestup 3h 30 - 5h, převýšení 1200 m, délka hřebene asi 1700 m. Tento hřeben je sice delší než italský, ale je více pravidelný a jednodušší. Střední sklon má 39st. Skála není příliš dobrá, což při větší návštěvnosti představuje nebezpečí kamenných lavinek. Při dobrých podmínkách je cesta orientačně jednoduchá, ale za čerstvého sněhu nebo v mlze to již může být velký problém. Od chaty Hörnli (3260 m) jdeme vodorovným hřbetem k výšvihu hřebene. Lezeme 15m šikmo vlevo (komín, deska, II), výše 10m deskovým terénem přímo nahoru (II) na suť pod hranou. Traverzujeme vlevo vodorovně do prvního žlebu, padajícího z hrany. Přejdeme žleb a stoupajícím traversem přes snadné skály dosáhneme druhého žlebu (pozor na padající kamení). Tímto žlebem vylezeme asi 25 m nahoru. Pokračujeme šikmo vlevo nahoru otevřeným komínem až do místa, odkud je již vidět dále vlevo třetí žleb. Zahneme nyní vpravo a lezeme nahoru víceméně rovnoběžně s druhým žlebem až na ostří hřebene, 1h. Výše tvoří hřeben výhodný skalní žebřík. Postupujeme po něm asi 15-20 min. Poté traverzujeme asi 100 m vlevo a dosáhneme do celkem výrazné řady zvedajících se polic. Policemi až k jejich konci asi 25 m pod okrajem hrany. Traverzujeme opět vlevo a obejdeme velmi strmé skály, později směřujeme vpravo na skalní křehké pole, kterým lezeme na vzdálenost asi 50 m od hrany. Zahneme opět vlevo k základně nepěkné věže, jenž stojí v cestě - zbytky starého bivaku (3818 m), 1h. Traversem pod věží vlevo, následně krátce nahoru ve směru hrany hřebene a opět šikmo vlevo na následující pole (II), kterým nahoru, výše vlevo nevýraznou dost velkou skalní stěnkou. Tou lezeme asi 8 m (II) a pokračujeme šikmým traversem, až vylezeme bezprostředně pod bivakem Solvay. Nyní přímo nahoru čím dál strmějšími skalami až do pravé svislé plotny Moseleyovy (8m, III-) vedoucí na základnu bivaku Solvay (4003 m), 45 min. Dále traverzujeme vlevo kolem bivaku do strmých skal, lezeme vlevo úhlopříčně přes horní plotny Moseleyovy asi 15 m (III-). Nyní lezeme vpravo přímo na okraj hřebene. Po hraně podél mohutných bloků k načervenalé věži, kterou obejdeme zleva a ihned se vrátíme na hranu. Postupujeme dále po hraně k rozbitým, sněhem pokrytým skalám pod sněhovým svahem. Jsme na tzv. Rameni, 45 min. Držíme se levé strany hřebene a lezeme svahem (40) (umělé jištění). Nad svahem vyjdeme na okraj hřebene, který uhýbá vlevo. Postupujeme již příjemnou, ne příliš strmou hranou přes skály a sněhy. Místy uhýbáme levou stranou. Deskovým polem, obvykle pokrytým sněhem, se dostaneme do stupně, který předchází vrcholovému bloku. První stěnku lze přelézt po levé straně (lano, 8m, dobré chyty, III+, později II+). Krátký úsek bez fixních lan nás dovede do velmi deskovitých stěnek, oddělených dobrými, ale často zasněženými policemi. Nad touto částí cesty narazíme na svislý úsek vedoucí úžlabím zleva (III), 45 min. Dojdeme na miksové úbočí, které vede přímo na vrcholek, 30 min. Od chaty 5h. Sestup stejnou cestou k chatě Hörnli 3h 30 - 5h. Breuil-ch.Duca degli Abruzzi-ch.Carrel celkový čas: 6h 15 Nad chatou Abruzzi lezecká cesta (PD-), místy těžké, převýšení 1800 m. Ze střediska Breuil dojdete k chatě Abruzzi bez problémů. Jdeme zpočátku cestou, posléze sejdeme vpravo ( na sever) na stezku přes pastviny na chatu, 2h 15. Lze sem dojít i z Zermattu přes sedlo Breuiljoch (3323 m). Nejkratší cesta vede ze stanice lanovky Trockener Steg (2039 m), přes ledovec Oberer Theodul a Furgg, místy těžké (PD-), 4h - 4h 30. Asi 100 m na SZ od sedla Breuiljoch se nachází trvale otevřený bivak Oreste Bossi (3345 m), 9 míst. Od chaty Abruzzi serpentinami po stezce míříme přes sutě a sněhová pole ke skalní bariéře Grand Escalier del Leone (2920 m). Lezeme širokou terasou vpravo přes skály ke skalním stěnkám, pokrytých sutí (3076 m) pod větší bariérou. Cesta se zde místy ztrácí v suti. Držíme se levého břehu malého sněhového pole, následně postupujeme nahoru vlevo snadným šikmým žlebem. Strmé JZ úbočí Testa del Leone je vystaveno padajícímu kamení. Nutno přejít po jeho úpatí co nejrychleji vpravo. Dále lezeme přímo širokým skalním polem z pravé strany stěnky na výšku sedla Colle del Leone, které se nachází dále vpravo. Traverzujeme víceméně vodorovně přes zasněžené police a lámavé žleby (kruhy) na sedlo Leone (3580 m), 2h 30. Držíme se sněhu a sutí na pravé straně hřebene a postupujeme do prvního pásma ploten. Stoupajícím traversem vpravo, přes plotny (ocelová lana a umělé stupy, II+, v případě čerstvého sněhu horší). Výše za plotnami a skalními stupni narazíme na další fixní lano. Vede vodorovně vpravo na obvykle zledovatělou nebo zasněženou plotnou Seilera. Výše se nachází obtížný komín, který přinutil kdysi Whympera k návratu. Překonáme ho pomocí svislého fixního asi 12 m lana. Následující plotny a fixní lana nás dovedou k chatě Carrel, 1h 30. MATTERHORN - JZ hřebenem z chaty Carrel celkový čas: 5h 30 Dost těžká cesta (AD), místy III, sestup 4h 30, převýšení 640 m. Důstojný skalní hřeben, nejkratší ze všech, co na Matterhorn vedou. Lezení není o mnoho těžší než na hřebenu Hörnli. Průměrný sklon hřebene je 36st, ale obtíže jsou po celé délce cesty (úseky III). Zato skála je zde v celé délce hřebene dost pevná, a tak nehrozí pád kamení jako na švýcarské hraně. Nejlepším obdobím pro realizaci výstupu je konec letní sezóny, kdy již na hřebenu není žádný sníh. Výchozím bodem je italské lázeňské horské středisko Breuil -Cervinia (2000 m) v údolí Valtournenche. Od chaty Savoia/Carrel lezeme strmými skalními stupni (fixní lana) po pravé straně hřebene k základně věže Grande Tour, kterou obejdeme zprava. Překonáme sedlo mezi dvěma skalami a lezeme šikmo nahoru po pravé straně hřebene. Posléze se dostaneme k malému snížení hřebene a překonáme často zaledněný výšvih (fixní lano). Postupujeme dále policí několik metrů vpravo, dále lezeme vpravo přes plotny a stěnky na hřeben nad věží Grande Tour. Vpravo malou policí pod hřebenem (Crete du Coq), dále kousek po hřebeni, plotnami a krátkým sestupem dosáhneme pásma polic (Mauvais Pas), kde je další postup zajištěn vodorovnými fixními lany. Dále dosáhneme čtvercové sněhové police (Linceul). Lezeme levým okrajem police k třicetimetrovému lanu (Corde Tyndall). Vystoupíme obtížnými strmými skalami nahoru (dobré stupy) na ostří hřebene, kde zakrátko dosáhneme velké, nakloněné terasy (Cravate), která se táhne dále vpravo. Překonáme terasu a vrátíme se zpět na hranu. Výše obejdeme zleva překážky, přelezeme žleb (volná skála) a vystoupíme na Pic Tyndall (4241 m), 2h 30. Cesta nyní pokračuje rozlehlým, téměř vodorovným ramenem, který se dále velmi zúží a dovede nás do hlubokého zářezu (Enjambee, 4244 m), které odděluje rameno od vrcholového bloku. Výše se hřeben rozšiřuje. Lezeme nyní žlebem (suť a sníh) na sedélko nebo spíš jakousi malou základnu u výšvihu (Col Felicite), 30 min. Výšvihu se vyhneme z levé strany a dosáhneme vlastní vrcholové věže. Několik metrů nahoru vlevo od hrany hřebene, dále úzkou policí vedoucí vpravo k fixnímu lanu. Po něm nahoru (12 m), následně stoupajícím traversem vpravo na suťovou základnu. Nad ní 15 m fixem k zvěšenému žebříku (Echelle Jordan), pomocí kterého překonáme převis. Další lano vede přes plotnové stěnky na dobrou polici. Přejdeme jí nalevo na hřeben a po posledním fixním laně dolezeme nahoru na úzký hřebínek. Po něm vylezeme na již lehké skály vedoucí na italský vrchol. Vzdušným vodorovným miksovým hřebenem se dostaneme na hlavní vrchol, 1h 30, od chaty 5 - 5h