NZ 5

13. 7. Pondělí

 Každý den je tu teď opravdu slunečný.  Je pravda, že když zajde slunce, zima je neuvěřitelná. Ale přes poledne je krásné teplo. Náš dům je ale strašně studený, vůbec není zateplený. Prostory se snaží vytopit jedno elektrické topení. V pokoji, kde spíme, nám jde téměř stále kouř od pusy. Nejsme ale z cukru, a docela si zvykáme…)) Další ale dost hrozná věc je plíseň. Když se Edit vrátila z farmy, zjistila, že má půlku skříně plesnivou. Já jednoho krásného dne našla totálně plesnivý sandále. Samozřejmě větráme!!! Vlhkost je tu prostě šílená!!!!

No ale více k dnešnímu dni. Dneska jsem měla volno, tak jsme se s Edit rozhodly, že vyrazíme na výlet do  Arrowtownu.  Pro větší dobrodružství jsme vyrazily stopem. (I když je pravda, že v jízdě nalevo, si stále moc nevěříme). Stopujeme a stopujeme, ale nikdo nestaví. Zkusily jsme se tedy rozdělit, no a v té minutě nám zastavil horolezec z Austrálie, který nás vzal s sebou na bouldery. Takže jsme měly nejvíc největší štěstí. Dokonce totiž měl v autě i lezečky navíc….)) Den byl úplně nezapomenutelný. I Edit, která lezla jen v dětství, objevila kouzlo skal. Další pecka byla, když nám horolezec Ben říkal, že byl na tomto místě i včera, a že tu byl Alex Honnold!! Achjoo, achjoo. Škoda, že ne dnes!!

28.7. Roys peak

Konečně jsme měli společné volno, tak jsme mohli vyrazit na pořádný výlet!! S Karlem, Argentikou Natali a Francouzskou Celine jsme vyjeli do Wanaky. Wanaka leží asi 60km od Qt. Je to opravdu kouzelné místo. Zvolili jsme ne zrovna lehký šestihodinový trail – Roys peak. V plánu bylo vyjet v 9,30, ale bylo z toho nakonec až 11, proto čelovky byly nutností! Každý den tu svítí sluníčko, a když jsem měla konečně volno, počasí nám moc nepřálo. Nakonec jsme zažili déšť, sníh, kroupy a slunce!! Cesta vypadala tak, že se šlo do kopce, do kopce a do kopce.  Výhledy s oparem byly nádherné. Těsně pod vrcholem ale byla takový mlha, že jsme to my holky nakonec vzdaly!! K mlze jsme se totiž ještě museli brodit sněhem.  Karel ale vyběhl na vrchol raz dva. Čekalo ho tam, ale překvapení. Polorozbořený stan se vším všudy.. Vypadalo to tedy, jako by někdo rychle utíkal před bouří či co.  K autu jsme dorazili pěkně utahaní za tmy!!

 Večer jsem ještě připravovala chlebíčky na morning tea do práce. Vždy když má někdo narozeniny nebo když někdo odchází, máme tradici, že každý přinese něco vlastnoručně připraveného. Já už jsem od pomazánek pokročila k bramborákům nebo bramborovým plackám. Chlebíčky slavily opravdový úspěchJ

3.8. Tak co nového u nás..??  Každý den chodím do práce. Měli jsme tam teď super kolektiv. Bohužel ale moji nejoblíbenější kolegové odjíždějí, tak se to zase začíná měnit. Každé ráno je to loterie, s kým budu v týmu..:D Odjel právě Carlos a Eduardo z Mexika a Norka Erli. Jinak ve volném čase jsem začala chodit na stěnu a na jógu. Jóga je tu opravdu populární. Mě to taky chytlo! Na stěně bylo zajímavé, jak hodně tu dbají na bezpečnost. Pokud chcete jít lézt bez instruktora, 3krát musíte udělat test, že umíte jistit. Jinak vás hlídá instruktor!! Stěna je tu velmi malá. Ale zase tu panuje velmi přátelská atmosféra. Doma nám teď nefunguje internet. Tak až mi dojdou data i na mobilu, tak to bude hezká (nemilá) očista. Já pako jsem taky ztratila českou simkartu.  

4.8. Arrowtown

No to snad není možný!! Opět jeden jediný den, kdy mám volno a je totálně hnusně!! Tentokrát ale úplně!! Nepoddali jsme se tomu a vyrazili jsme do historického městečka Arrowtown. Město bylo dříve centrem těžby zlata. Nachází se tu i čínská osada bývalých zlatokopů. V poklidu jsme si obhlídli všechny místní obchůdky, prošli se podél řeky Arrow, dali si zrzlinu v Patagonii a zpět.

7.8. Pomoooc zubař!!

Už to bude přes půl roku, co jsem byla u zubaře v ČR. No a bohužel moje zuby se ozvaly i tady. Nečekala jsem tedy, až se to zhorší a hura k zubaři!! Samozřejmě to bylo zajímavá zkušenost..:D Pan zubař byl moc milý..:)) jen teda přes roušku byla moc velká sranda mu rozumět!! Doktor mi nejprve udělal rentgen, na obrazovce, která byla přímo přede mnou, mi vysvětlil, kde je problém a poté ještě vyndal knihu, kde mi to všechno znovu upřesnil a na obrázkách ukázal…) A dokonce, když mi dával injekci, tak se omlouval..:D No jako dal mi provizorní plombu a řekl si o krásných 290NZD. Teď to pomalu řeším s pojišťovnou, tak snad peníze získám zpět. Pan Zenkl říkal Edit, že je možné, že když změníme prostědí, může dojít ke změně, jak negativní tak pozitivní. Naše zoubky to tady asi odnášejíL

11.8. Day off a konečně hezky – sněžnice

Opět jeden z nejvíc nádherných dnů..:)) Půjčili jsme si sněžnice ve Small Planet za 25NZD. Rady nám dávala moc sympatická Češka, která tu pracuje. Odjezd byl naplánován na 9,15. No ale než se vše zařídí a vyřídí, tak jsme z města vyrazili před jedenáctou…)) Autem jsme dojeli až na parkoviště v lyžařském středisku Remarkebles. Byla to pecka neuvěřitelná.. Až mě mrzelo, že nejdeme na lyže, protože tentokrát i podmínky na sjezd byly ideální!! Před startem jsme si šli ještě poradit se záchranáři. Ony tu laviny docela padají.. zrovna včera zase zasypala jednoho lyžaře při heliskiingu. Vydali jsme se tedy k jezeru Alta. Byla to nádhera nádherná..:)) Nejprve jsme stoupali podél lanovky a poté jsme šli do freeridové zony…)) Bylo to celkem snadné, až na velmi prudkou část, kde Francouzka Celine chytla tak trochu panický záchvat.. No ale já už jsem na to zvyklá, protože vždy, když jdeme s Karlem, je to tak trochu extrem. Nahoře to ale rozhodně stálo za to…))) Karel se snažil pro kameru na sněžnicích udělat otočku ve vzduchu. Na druhý pokus spadl moc hezky mezi skalky a pořezal si ruku. K autu jsme se dostali kolem 18 hodin. Pěkně začalo přituhovat, teploměr ukazoval -4. Ještě s námi byla Natali a Izraelka Yuval.

 

Tento týden jsem si koupila pas na jogu…) jedna lekce totiž stojí 20nzd. A pas na pět dní 35nzd. No a je to super..:))

20.8. Poprvé na skiapech

V obchodě, kde jsme si půjčovali sněžnice, jsem se seznámila s dvěma Češkama. Holky mi říkaly, že organizují jednou za čas outdoorové aktivity, a že příští čtvrtek se jde na skialpy. Vyměnila jsem si tedy volno a mohla jsem se účastnit taky. Ještě se přidala Edit se Celine. Skaipy jsme si půjčili za poloviční cenu (60NZD). Den předem nám ale Katka poslala email, že nemůžeme jet někam daleko, nemáme dost aut. Že prý půjdeme Ben lomond track, který máme téměř za barákem.  Řekly jsme si ok, ale jako sněhu tu moc není.  Do kopce nám pomohla lanovka, poté jsme ale hodily lyže na záda, přeskáče na nohy a rázovaly jsme a rázovaly do kopce a do kopce a do kopce a do kopce. Bylo to opravu NE jednoduché..:D Ony i ty lyže byly se speciálním vázáním dost těžké.  Konečně, když jsme dorazili na sníh, mohly jsme lyže nasadit. Poté už se nám to líbilo moooc. Úplně nový pohyb, a mě to opravdu nadchlo. Holky nám daly rychlý lavinový kurz.  Poté ještě do závěrečného kopce, dvouminutový sjezd. A zase hura nasadit lyže na záda a v přeskáčích dolů. I cesta dolů byla opravdu dlouhá. Do města jsme se vrátili až v šest. Jako byla to super zkušenost. Jen teda.. Holky si taky mohly více prověřit podmínky, když berou skupinu lidí.

 

22. 8. Oslava narozenin

Původně jsem chtěla minioslavu s mými nejbližšími. Moc to ale nešlo nakombinovat, protože všichni až do noci pracují. Nakonec z toho byla docela velká “houseparty“. Představte si takové ty domácí párty z amerických filmů. Ty přesně se tady konají.  Jen se řekne: Vezmi kamarády kamarádů, klidně může přijít celé město.

25. 8. Moke lake

Dnešní volno jsem opravdu chtěla strávit konečně na lyžích. Nakonec ale počasí nebylo stoprocentní, tak jsme nejeli. Ono si tady sakra rozmyslíte, zda jít či nejít. Bohužel to není nejlevnější.  Po skloubení časových možností mě, Davida, Edit a Celine jsme vyrazili na nenáročnou procházku k jezeru Moke. A že to stálo za to…)) Opět bomba…) K večeru jsme ještě se Celine jeli do „nákupního centra“. Už bych si moc ráda koupila něco na sebe. Ale tady prostě není opravdu žádný výběr!! Pokud to nejsou mega drahý obchody, tak tady nic normálního nemají!!

31. 8. A co dál?

Moji kamarádi se přesouvají do Austrálie. Bratranec David odjel už minulý týden. V pátek odjíždí Karel s Editou. Já jsem se rozhodla zůstat. Nastává smutné loučení. Zažili jsme tady toho neskutečné množství.  Hledám tedy nové spolubydlící. Také jsem začala chodit do druhé práce, kterou jsem převzala po Davidovi. Jak to všechno bude..?? To jsem sama zvědavá. Nechte se překvapit na příště.

Odjíždí i většina mých nynějších kamarádů.  Už jednou jsem zmiňovala, že se tu neustále loučíte.  Jak rychle vám lidé do cesty přicházejí, zrovna tak rychle odcházejí. Queenstown je z tohoto  hlediska opravdu velmi špatný.  Lidé sem přijíždějí jen třeba na tři měsíce.

Tak se mějte krásně, já se zase ozvu!!

 

5.9. Překvapení ve schránce

Email jsem ještě neodeslala, tak jdu rychle připsat, jak se vše vyvíjí. Nyní si tedy vybírám spolubydlící. Teď se tu zrovna byla podívat jedna Vietnamka, zítra přijde Američanka, kterou jsem potkala v nocé práci. Už je ale jisté, že tu bude slacklinista Nick, kterého znám už od jara. V březnu se vrátil domů do VB, kde se nedokázal adaptovat..:D Tak se vrací zpět.  Někdy pošlu jeho video na slackline.

Ještě ale musím připsat příběh ze čtvrtka. Ve čtvrtek si jdu takhle hezky z práce, otevřu schránku, jestli mi nepřišel nějaký dopis z Čech…)) A v tom najdu policejní vizitku s mým jménem!!! Na druhé straně bylo napsáno něco jako dopravní nehoda. Myslela jsem, že asi padnu. Zrovna Kája běžel do města zařizovat spoustu důležitých věcí (měl den před odletem). Místo toho jsme ale celé odpoledne řešili policii!!! Nejdříve telefonicky, pak na policejní stanici, pak zase telefonicky, a opět znovu na policejní stanici. Nakonec jsme se dozvěděli, že jeden z kluků nezastavil (pravděpodobně, kluci o ničem nevědí) na přechodu pro chodce. Paní se naštvala, oznámila to policii, její dcera to dosvědčila a my máme pokutu. Tak málo stačí, když se chcete někomu pomstít. Ještě nepřišla, ale bude to asi 150nzd.

Tak papapa. Mějte se skvěle!!! Dnes je tu pěkně hnusně a já mám strašný kašel..:((

Budu se těšit na zprávy z Čech!!!

Pac a pusu Kačka