Ferrata Vodní pilíř u Semil
| autor: Tomáš
Po nehezky vyhlížející prognoze počasí na sobotu jsme přesunuli výlet na pátek a dobře jsme udělali. Po ránu byla sice trochu zima, ale u autobusu jsme se sešli všichni až na Smolíka, který čekal na vlakáči, tak že tak tak stihnul autobus v 7:30. No nic, naskákali jsme do busu a za hodinku nás to vykoplo v Semilech na busáku a my jsme se po krátkém občerstvení mohli vydat podél toku Jizery na ferratu. Po cestě jsme zjistil že Smolíkovo jediné drobné zaváhání při naší cestě nebylo špatné nádraží, ale i zapomenutý sedák (naschvál zapomenutý). Po objasnění pojmu ferratový set, který Jarda všem vzal, Smoldovi došlo, že mu asi bude sedák fakt chybět. Bylo stále o čem mluvit, protože v Semilech je poměrně dost komínu a dvojice nadšených čerstvých komínářů, Vojtěch a Ondřej vybírali ten správný, který příště pokoří.
Když jsme dorazili pod skálu, tak jsme se rozdělili na 2 skupiny. V první byli ti co mají sedák a v druhé, ti co nemají + Jarda. Po prvních pár krocích ve skále jsme usoudili že bude zábavnější lézt v lezečkách, tak jsme se přezuli a teď už na ostro. Cesta se dala vylézt čistě bez přidržování ocelového lana, protože chyty byly krásně ostré. Po přelezní ferraty přišel čas na lezení.
Cca v půlce skály je asi 5 odjištěných cest obtížností 3-4. Parádní lezení na tak nezvykle teplý den. Na plotně jsme shodili i trika, jaký byl hic. Po dolezu jsme se vydali zpět na bus, který nás vezl zase zpět do Liberce. Závěrečnou perlou dne se stal jardův pád do uličky, který nerozesmál jenom nás, ale i další cestující. No zkrátka vydařený páteční den při extrémně vysokých teplotách. :-)
Fotky zde!!